Základní charakteristiky
Základní charakteristiky Slunce
Slunce je starší, mírně nadprůměrná hvězda populace II. Slunce je hvězdou spektrálního typu G2 V se zářivým výkonem L = 3,827×1026 W. Jeho poloha v naší Galaxii však není nijak výjimečná. V rámci Galaxie se Slunce momentálně nachází přibližně v jedné třetině průměru galaktického disku (tedy cca 30 tisíc světelých let od středu Galaxie). Kolem centra Galaxie obíhá po téměř kruhové dráze. Jeden oběh trvá 230 miliónů let. Za dobu své existence Slunce kolem středu Galaxie oběhlo asi 20×.
Věk Slunce činí 4,6 miliard let. Skládá se z 92,1 % z vodíku a 7,8 % helia, zbytek jsou ostatní prvky. Slunce se pohybuje vůči blízkým okolním hvězdám rychlostí 19,7 km/s. Energie Slunce vzniká v jeho jádře při tzv. termonukleárních (termojaderných) reakcích. Při těchto reakcích se každou sekundu přeměňuje asi 700 miliónů tun vodíku na 695 miliónů tun hélia. Zbylých 5 miliónů tun hmoty se přemění na energii (96 % této energie odnáší elektromagnetické záření, zbytek elektronová neutrina).
Slunce rotuje, ale s ohledem na jeho skupenství nerotuje jako tuhé těleso, ale rovníkové oblasti rotují rychleji než oblasti polární. Slunce má také výrazné magnetické pole, v němž se nachází ostatní tělesa Sluneční soustavy. Charakter magnetického pole se mění s cyklem sluneční aktivity a je klíčem ke změnám intenzity a četnosti projevů sluneční aktivity (erupce, sluneční skvrny, ejekce koronální hmoty atd.).
Střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se nazývá astronomická jednotka a činí 149,60 miliónů km (1 AU).
Intenzita slunečního záření u Země (ve střední vzdálenosti), tzv. sluneční "konstanta" činí 1 365 – 1 369 W/m2.
Stručná fakta v číslech
|
Sklon rotační osy |
7,25° vůči ekliptice |
|
Střední poloměr |
695 508 km (109,2× větší než Země) |
|
Rovníkový obvod |
4 370 005,6 km |
|
Objem |
1,40927 × 1018 km3 1 409 272 569 059 860 000 km3 1 301 018,805 objemů Země |
|
Hmotnost |
1.989 × 1030 kg 1 989 100 000 000 000 000 000 000 000 000 kg 333 060,402 × hmotnost Země |
|
Hustota |
1,409 g/cm3 (0,256 × hustota Země) hustota v jádře 130 g/cm3 |
|
Celkový výkon |
3,827×1026 W |
|
Hustota výkonu |
0,19 mW/kg |
|
Tíhové zrychlení na povrchu |
274,0 m/s2 27,96 × zemské gravitačního zrychlení na povrchu |
|
Úniková rychlost |
2 223 720 km/h 55,20 × zemské únikové rychlosti |
|
Siderická doba rotace (délka „dne“) |
25,38 dne (na pólech cca 35-36 dnů) |
|
Synodická doba rotace |
27,2753 dne |
|
Teplota povrchu |
5 500 °C |
|
Teplota jádra |
15 000 000 °C |
| Magnituda |
relativní -26,8 mag absolutní +4,1 mag |
|
Indukce magnetického pole |
(10 až 300)×10–6 T ve slunečních skvrnách až 0,3 T |
Připravované akce
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
Rychlé odkazy
Vyhledávání
Novinky a aktuality
Slunce v dalekohledu i na webu
04.11.20
Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků Hvězdárny Valašské Meziříčí, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.
Očekáváný sluneční cyklus 25 již začal!
18.09.20
Sluneční cyklus 25 je oficiálně v činnosti. NASA a NOAA to oznámily v úterý 15. 9. 2020 během mediální telekonference. Podle mezinárodního panelu expertů konec slunečního cyklu 24 nastal v prosinci 2019, kdy počet skvrn dosáhl svého minima.
Nepřehlédnutelná skvrna na slunečním disku
15.06.20
Na východním okraji slunečního kotouče se 3. 6. 2020 vynořila letos zatím největší skvrna. Tato skvrna opět patří již k novému cyklu sluneční aktivity - cyklu číslo 25.
 |
 |
 |
|
FOND MIKROPROJEKTŮ |
  |
  |