Fraunhoferovy čáry

CZ - Fraunhoferovy čáry

SK - Fraunhoferove čiary

EN - Fraunhofer lines

= absorpční spektrální čáry, které vznikají ve sluneční fotosféře a atmosféře Země

Popis a historie objevu

Každá absorpční čára je způsobena přechodem elektronu mezi energetickými hladinami atomu. Vznikají
v chladnějším prostředí, přes které se šíří spojité záření a samotná čára, která v něm vznikne má vlnovou délku stejnou, jakou by vyslal chladný plyn, který ji pohlcuje. Tyto čáry nám přinášejí informace o chemickém složení prostředí, ze kterého pocházejí. Fraunhoferovy čáry se nacházejí pouze v části viditelného spektra.

První zmínku o absorpčních spektrálních čarách najdeme již v roce 1802, anglický astronom a metalurg William Wallaston (1766 - 1828) si všiml ve slunečním spektru tmavých čar, považoval je za hranice mezi jednotlivými barvami, a proto jim nevěnoval tolik pozornosti. O dvanáct let později (1814) německý fyzik Joseph von Fraunhofer (1787 - 1826) hledal různé druhy skel a srovnával jejich indexy lomu, jako zdroj světla si zvolil Slunce. I on si všiml spektrálních čar. Nejprve je považoval za chybu způsobenou hranolem, kterým rozkládal sluneční světlo, proto ho zkusil rozložit znovu difrakční mřížkou, ale výsledek byl stejný, usoudil tedy, že se nejedná o chybu, čáry musí být součástí slunečního světla. Nejvýraznější čáry tedy pojmenoval velkými písmeny abecedy, ty méně výrazné dostali číselné indexy nebo jim přidělil malé písmeno (celkem zkatalogizoval 574 spektrálních čar). Na spojitost s chemickými prvky upozornil až Gustav Kirchoff (1824 - 1887).

Tabulka nevýraznějších spektrálních čar

Zdroje:

• Záhada Fraunhoferových čar - zajímavý článek z blogu Fyzmatik píše
• Pozorujeme spektra - část diplomové práce z Masarykovi univerzity

Zpět