CZ - McIntoshova klasifikace slunečních skvrn
SK - McIntoshova klasifikácia slnečných škvŕn
EN - McIntosh Sunspot Group Classification
V roce 1966 představil pan Patric McIntosh klasifikaci skvrn, která měla být vylepšením Curyšské klasifikace. Ta byla vytvořena za účelem předpovědi slunečních erupcí, ale neukázala se jako příliš účinná. McIntosova klasifikace charakterizuje sluneční skvrny pomocí tří kritérií: konfigurace skupiny slunečních skvrn, typ penumbry největší skvrny a vývojový typ skupiny. Po zavedení tohoto systému se velmi zpřesnila predikce erupcí. V současné době například víme, že pokud aktivní oblast bude klasifikována jako Fsi, Fki nebo Fkc, proběhne v ní erupce třídy M do 24 hodin s pravděpodobností téměř 100%. U třídy Fkc je dokonce 50% pravděpodobnost, že dojde k erupci o mohutnosti X.
Tato klasifikace se používá k určení klasifikační hodnota (CV), která charakterizuje schopnost skupiny slunečních skvrn přežít co nejdelší dobu.
První symbol - využívá Curyšskou klasifikaci mimo typu G a J
| Symbol | Popis |
|---|---|
| A | unipolární skupina bez penumbry, první nebo poslední vývojová fáze skupiny |
| B | bipolární skupina bez penumbry (penumbra není u žádné skvrny) |
| C | bipolární skupina s penumbrou u jedné skvrny (obvykle u největší skvrny) |
| D | bipolární skupina s penumbrami u skvrn, skupina není větší než 10° heliografické délky |
| E | bipolární skupina s penumbrami u skvrn, skupina je větší než 10°, ale nepřesahuje délku 15° |
| F | bipolární skupina s penumbrami u skvrn, skupina je větší než 15° heliografické délky |
| H | unipolární skupina s penumbrou, obvykle vzniká rozpadem bipolární skupiny |
Unipolární skupina - samostatná skvrna nebo skupina skvrn, velikost skupiny nepřesahuje 3° heliografické šířky. V klasifikaci H se vzdálenost vztahuje k okraji penumbry nikoli umbry.
Bipolární skupina - skupina dvou nebo více skvrn, která je větší než 3° heliografické šířky.
Druhý symbol - penumbra největší skvrny, skvrna nemusí být nutně vedoucí:
| Symbol | Popis |
|---|---|
| x | skvrna nemá penumbru (první symbol může být tedy pouze A nebo B) |
| r | penumbra v zárodku, šířka penumbry okolo 3", je spíše zrnitá než vláknitá |
| s | malá symetrická vláknitá penumbra kruhového tvaru, průměr skvrny nepřesahuje velikost 2,5° |
| a | malá nepravidelná penumbra, průměr skvrny nepřesahuje velikost 2,5° |
| h | velká symetrická penumbra, průměr skvrny je větší než 2,5° |
| k | velká nepravidelná penumbra průměr skvrny je větší než 2,5° |
Třetí symbol - rozložení skvrn v rámci skupiny
| Symbol | Popis |
|---|---|
| x | jednoduchá skvrna |
| o | otevřená konfigurace - skupina skvrn obsahuje pouze vedoucí a chvostovou skvrnu |
| i | přechodná konfigurace - mezi chvostovou a vedoucí skvrnou se vyskytuje spousta malých skvrn bez výrazné penumbry |
| c | kompaktní konfigurace - mezi chvostovou a vedoucí skvrnou se vyskytuje aspoň jedna skvrna s výraznou penumbrou |

Změna konfigurace skupiny v čase
| Vývojový typ skupiny | Penumbra největší skvrny | Konfigurace | Číslo typu |
|---|---|---|---|
| A | x | x | 1 |
| B | x | o i | 2 |
| C | r s a h k | o i | 10 |
| DEF | r | o i | 6 |
| DEF | s a h k | o i c | 36 |
| H | r s a h k | x | 5 |
Klasifikace byla poprvé představena v roce 1966 jejím autorem Patrickem McIntoshem. Klasifikace přispěla ke studiu vztahů mezi erupcemi a slunečními skvrnami a pomohla zpřesnit předpovědi erupcí v aktivních oblastech.

Obrázek převzat ze stránky Icas-astronomy.org
Obrázek ukazuje soustavu snímků se slunečními skvrnymi z 9. července 2000. U každé snímku je i McIntoshova klasifikace. (Zdroj)
Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín
04.11.20
Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků Hvězdárny Valašské Meziříčí, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.
18.09.20
Sluneční cyklus 25 je oficiálně v činnosti. NASA a NOAA to oznámily v úterý 15. 9. 2020 během mediální telekonference. Podle mezinárodního panelu expertů konec slunečního cyklu 24 nastal v prosinci 2019, kdy počet skvrn dosáhl svého minima.
15.06.20
Na východním okraji slunečního kotouče se 3. 6. 2020 vynořila letos zatím největší skvrna. Tato skvrna opět patří již k novému cyklu sluneční aktivity - cyklu číslo 25.