APOD: Všechny barvy Slunce

Ještě stále není známo, proč ve slunečním světle chybí některé barvy. Zde jsou všechny viditelné barvy ze Slunce vytvořené průchodem slunečního světla zařízením, které se funkcí podobá hranolu. Toto spektrum vzniklo na McMath-Pierceově sluneční observatoři a ukazuje především, že i když se nám Slunce jeví bílé, tak emituje téměř všechny barvy, ovšem nejjasnější je žlutozelené světlo. Tmavé pruhy ve spektru nahoře pocházejí z plynu na nebo nad slunečním povrchem, který absorbuje sluneční světlo emitované níže. Jelikož různé druhy plynu absorbují různé druhy barev, tak je možné určit, jaké plyny tvoří Slunce. Například helium bylo poprvé objeveno v roce 1870 ve slunečním spektru a teprve později bylo nalezeno zde na Zemi. Dnes už byla identifikována většina spektrálních absorpčních čar, ale ne všechny."

Oficiální český překlad Josefa Chlachuly

Každý, kdo někdy spatřil na obloze duhu, může říct, že viděl spektrum slunečního světla. Kdybychom ho rozložili někde, kde si ho můžeme podrobněji prohlédnout, například hranolem nebo disperzní mřížkou, zaznamenali bychom tmavší pruhy. Těchto čar si všimnul již na začátku devatenáctého století Joseph Fraunhofer, po němž dostaly označení Fraunhoferovy čáry. Nevýraznější z nich pan Fraunhofer pojmenoval velkými písmeny abecedy (od A po K). V té době neměl ani tušení, jak vznikají, nebo že mají něco společného s chemickými prvky. 

Ještě dnes některá jeho písmena používáme při pojmenování spektrálních čar Slunce. Příkladem jsou třeba dvě výrazné čáry ionizovaného vápníku v modré části spektra. Aby se obě vápníkové čáry rozeznaly, přidává se k nim písmeno, které odpovídá Fraunhoferovému označení K a H. Tedy dnes označené jako čáry Ca II H a Ca II K. Na snímku je také velmi zřetelně vidět čára vodíku C (H-alfa) a čáry D (sodíkový dublet).

Každý den od roku 1995 dr. Robert Nemiroff a dr. Jerry Bonnell, profesionální astronomové, vyberou jeden obrázek/snímek, který zachycuje něco zajímavého z oblasti astronomie tzv. APOD (Astronomy Picture of the Day). Dostat svojí práci mezi APOD je velké ocenění, neboť se tak rozšíří po celém světě okomentovaná v několika jazycích (denně se překládá do 21 jazyků). Aktuální snímek dne najdete na http://apod.nasa.gov  a překlad do češtiny na astro.cz. Český překlad původního komentáře u nás zajišťuje od roku 1999 Josef Chlachula. Dne 28. června byl vybrán právě tento snímek, který vzniknul na McMath-Pierceově sluneční observatoři.


Odkaz na původní zdroj

Zpět na Sluneční galerii

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Rok 2019 - Slunce 281 dní beze skvrn!

08.01.20

V minulém článku (z 17. 12. 2019) jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).    

Rekord v počtu dní bez slunečních skvrn!

17.12.19

Už nyní (od 15.12.) byl překonán rekordní počet dní, kdy bylo Slunce "čisté" - bez jediné sluneční skvrny. Rekord kosmického věku platil donedávna pro rok 2008, kdy byl počet dní beze skvrn 268. Do konce roku nám ještě několik dní zbývá, proto s největší pravděpodobností není ještě toto číslo konečné. Jak to nakonec dopadne, budeme informovat po Novém roce.

Kosmické záření se blíží ke svému rekordu

25.10.19

Solarní minimum je tu a je hluboké. Počty slunečních skvrn naznačují, že je jedním z nejhlubších minim kosmického věku. Magnetické pole Slunce (a sluneční vítr) slábne a dovoluje vnikat dalšímu kosmickému záření do Sluneční soustavy.  Detektory neutronů na Geofyzikální observatoři Sodankyla v Oulu (Finsko) ukazují, že kosmické záření není daleko od svého rekordu.