Odpoutaný filament

10.10.2013

 

 

   

   

 

Snímek filamentu pořízený 28. září pomocí chromosférického dalekohledu na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

 

Přestože sluneční aktivita na přelomu září a října 2013 byla poměrně nízká, nedá se rozhodně mluvit o tom, že by se na Slunci nedělo nic zajímavého.

Během několika dní na konci září monitorovali pozorovatelé z celého světa i kosmické družice mohutný filament, který se rozkládal téměř přes čtvrtinu slunečního disku. Nám se jej podařilo fotografovat několikrát, naposledy 28. září krátce po 11 hodině SELČ. O den později 29. září v 21:45 UT (23:45 SELČ) totiž došlo k náhlému uvolnění tohoto filamentu a jeho odvržení do kosmického prostoru.

Situaci zachytila kosmická sluneční observatoř SDO v oboru ultrafialového záření.  V inkriminovaných okamžicích, které byly vzhledem k nočním hodinám od nás nepozorovatelné, zachytila jev na mnoha snímcích, ze kterých byly vytvořeny tyto videosekvence. Zachycují tmavý filament, jak se odpoutává (dochází k rozevření silokřivek magnetického pole) a dosud pevně ukotvená chladná hmota se prodírá sluneční atmosférou pryč. Část plynu však podél nově uspořádaných silokřivek sestupuje vysokou rychlostí zpět k povrchu, kde se v hustějších vrstvách zabrzdí, zahřeje a uvolněnou energii vyzáří, což se projeví zjasněními podél původní polohy filamentu. Následně se nově vytvořené magnetické silotrubice opět rozzáří v ultrafialovém záření.  

 

 

 

 

Přehledový snímek Slunce z kosmické observatoře SDO. Jedná se o kompozitní záběr v několika kanálech EUV záření. Animace - spaceweather.com.

 

 

Detailní snímek odpoutávajícího se filamentu z kosmické observatoře SDO. Jedná se o kompozitní záběr v několika kanálech EUV záření. Animace - spaceweather.com.

 

 

CME na snímku z kosmické observatože SOHO. Animace - spaceweather.com.

 

Kosmická Sluneční observatoř SOHO na záběrech svého koronografu následně zachytila šíření oblaku plynu, který býval filamentem. Jedná se o takzvanou CME (Coronal Mass Ejection), což je oblak plazmatu doprovázený poruchou magnetického pole, který se vysokou rychlostí šíří do Sluneční soustavy. V tomto případě byla rychlost odhadnuta na asi 900 km/s. Magnetický oblak sice nemířil přímo k Zemi, ale předpokládalo se, že porucha, kterou vyvolal v meziplanetárním magnetickém poli, se nakonec přeci jen na Zemi projeví.

Magnetická bouře třídy G2 zasáhla Zemi 2. října 2013 a projevila se především na západní polokouli, kdy bylo možné pozorovat polární záře i v neobvykle nízkých magnetických deklinacích.

 

Zdroj: spaceweather.com, 30.9.2013 a 1.10.2013
 

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Rok 2019 - Slunce 281 dní beze skvrn!

08.01.20

V minulém článku (z 17. 12. 2019) jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).    

Rekord v počtu dní bez slunečních skvrn!

17.12.19

Už nyní (od 15.12.) byl překonán rekordní počet dní, kdy bylo Slunce "čisté" - bez jediné sluneční skvrny. Rekord kosmického věku platil donedávna pro rok 2008, kdy byl počet dní beze skvrn 268. Do konce roku nám ještě několik dní zbývá, proto s největší pravděpodobností není ještě toto číslo konečné. Jak to nakonec dopadne, budeme informovat po Novém roce.

Kosmické záření se blíží ke svému rekordu

25.10.19

Solarní minimum je tu a je hluboké. Počty slunečních skvrn naznačují, že je jedním z nejhlubších minim kosmického věku. Magnetické pole Slunce (a sluneční vítr) slábne a dovoluje vnikat dalšímu kosmickému záření do Sluneční soustavy.  Detektory neutronů na Geofyzikální observatoři Sodankyla v Oulu (Finsko) ukazují, že kosmické záření není daleko od svého rekordu.