Pozorování projevů sluneční aktivity - květen 2013

13.06.2013

V měsící květnu 2013 jsme se věnovali v mezích možností, které nám dovolovala nepřízeň počasí, intenzivnímu pozorování projevů sluneční aktivity a také testování nových přístrojů pro vzdělávací a odborné účely v rámci projektu Se Sluncem společně. Probíhalo především testování nového detailního dalekohledu využívajícího vápníkový filtr v čáře CaK. Proběhly také zkoušky synoptického (přehledového) dalekohledu v čáře CaK, který snímá celý sluneční disk.

Většinu pozorovacího času jsme věnovali pozorování sluneční chromosféry v čáře vodíku H-alfa. Pozorování jsme prováděli standardně detailním chromosférickým dalekohledem (průměr objektivu 135 mm; ohnisková vzdálenost 2 350 mm; efektivní ohnisko celého přístroje 5 170 mm; dalekohled vybaven H-alfa filtrem DayStar).

Níže vybíráme několik ukázek pěkných aktivních oblastí a také protuberancí.

UKÁZKY POZOROVÁNÍ

 
Snímek aktivní protuberance ze dne 19. 05. 2013 (09:58:48 UT), expozice 0,01 s.
 
Snímek klidné protuberance ze dne 26. 05. 2013 (12:04:45 UT), expozice 0,03 s.
 
 Aktivní oblast NOAA 11753 ze dne 26. 05. 2013 (08:34:13 UT) se vyznačovala velmi zajímavou strukturou v chromosféře a drobným výtrysky (filamenty). Expozice snímku 0,01 s.
 
V oblasti NOAA 11755 jsme pozorovali nejen zajímavá zjasnění, ale také ukázkový filament aktivní oblasti (tmavá "stuha" v levé spodní části snímku). Expozice snímku 0,01 s. Dne 26. 05. 2013 (08:24:39 UT).
 
 Testovací snímek aktivní oblasti NOAA 11745 v čáře vápníku (CaK) ze dne 16. 05. 2013 (08:43:14 UT). Záření vápníku je nejintenzivnější v místech, kde je vyšší teplota a silnější magnetické pole.
 
 Aktivní oblast NOAA 11734 (vlevo) a NOAA 11736 (vpravo nahoře) ze dne 08. 05. 2013 (08:45:56 UT) blížící se k západnímu limbu. Ve skvrně vlevo jsou dobře patrné struktury v blízkosti penumbry i struktury klenoucí se nad umbrou. Skvrna vpravo nahoře je magneticky kompaktní.
 
Kompaktní aktivní oblasti NOAA 11736 ze dne 08. 05. 2013 (08:54:01 UT). I přesto, že je samotná oblast relativně malá, je patrný její "magnetický" vliv na okolní struktury chromosréry.
 
Nevýrazná aktivní oblast NOAA 11738 s členitou strukturou chromosféry ze dne 09. 05. 2013 (12:08:02 UT).
 
 
Mimo výše zobrazené aktivní oblasti jsme pozorovali i řadu dalších protuberancí a filamentů. Přehledovou tabulku s označením aktivních oblastí (NOAA) a počtem dnů, kdy byla daná oblast pozorována, uvádíme níže.
 

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - květen 2013

Oblast NOAA
Pozorování
v čáře H-alfa
[počet dnů]
Erupce
11732 1  
11734 2  
11736 2  
11738 2  
11739 2  
11740 1  
11741 4
 
11742 3  
11743 3  
11744 3  
11745 5  
11746 5  
11747 4  
11748 5  
11749 1  
11750 2 C1.1
11751 1  
11752 1  
11754 2  
11755 3  
11756 3 C1.2

Počet jasných dnů: 11
Počet napozorovaných oblastí: 21

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Rok 2019 - Slunce 281 dní beze skvrn!

08.01.20

V minulém článku (z 17. 12. 2019) jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).    

Rekord v počtu dní bez slunečních skvrn!

17.12.19

Už nyní (od 15.12.) byl překonán rekordní počet dní, kdy bylo Slunce "čisté" - bez jediné sluneční skvrny. Rekord kosmického věku platil donedávna pro rok 2008, kdy byl počet dní beze skvrn 268. Do konce roku nám ještě několik dní zbývá, proto s největší pravděpodobností není ještě toto číslo konečné. Jak to nakonec dopadne, budeme informovat po Novém roce.

Kosmické záření se blíží ke svému rekordu

25.10.19

Solarní minimum je tu a je hluboké. Počty slunečních skvrn naznačují, že je jedním z nejhlubších minim kosmického věku. Magnetické pole Slunce (a sluneční vítr) slábne a dovoluje vnikat dalšímu kosmickému záření do Sluneční soustavy.  Detektory neutronů na Geofyzikální observatoři Sodankyla v Oulu (Finsko) ukazují, že kosmické záření není daleko od svého rekordu.