Pozorování Sluneční aktivity - duben 2014

31.05.2014

Pozorování Slunce v dubnu bylo díky nepříznivým meteorologickým podmínkám spíše sporadické. Ačkoli jsme pozorovali 12 dnů a podařilo se nám napozorovat 22 oblastí, četnost samotných snímků je velmi malá. Na druhou stranu jsme těžili z relativně lepšího seeingu díky klidnější atmosféře, což se projevilo i na kvalitě obrazu.

Dubnová erupční aktivita nebyla oproti minulým měsícům příliš vysoká. Mezi nejzajímavější aktivní oblasti tohoto období patří NOAA 12035, která se objevila na východním okraji slunečního disku dne 11. 4. 2014 a byla pozorovatelná 12 dní. Nejvíce se erupční aktivitou projevila mezi 11. - 16. 4. 2014, kdy se v této oblasti pozorovalo devět erupcí s mohutností větší než C5.0. Největší erupce v oblasti byla zaznamenána dne 16. 4. 2014 s mohutností M1.0. 

K dalším silnějším projevům sluneční aktivity v dubnu patřily následující erupce:

  • 2. 4. 2014 v oblasti NOAA 12027 erupce M.6.5
  • 4. 4. 2014 v oblasti NOAA 12027 erupce C8.3
  • 18. 4. 2014 v oblasti NOAA 12036 erupce M7.3
  • 22. 4. 2014 v oblasti NOAA 12043 erupce C8.8
  • 25. 4. 2014 v oblasti NOAA 12046 erupce X1.3

V uvedených oblastech se mimo tyto erupce sluneční aktivita nijak výrazně neprojevovala. Ani jednu z erupcí nemáme kvůli meteorologickým podmínkám nebo době jejich průběhu (Slunce pod obzorem) zachycenu.

V současné době se rozjel díky darům firem DEZA, a. s. a CS CABOT, s. r. o. projekt SSPS, tedy Systém synoptických pozorování Slunce.  Cílem projektu je vyvinout a realizovat systém dálkově ovládaného zavírání a otevírání tubus, dálkově ovládaného ostření a ovládání montáže včetně datového propojení s kamerami. To vše proto, abychom stanoviště pozorovatele přesunuli z pozorovací plošiny do "pohodlí" specializované učebny a zejména mohli systém dále automatizovat. Učebna je zároveň využívána jako speciálně vybavená pro prakticky orieontované semináře, workshopy a další vzdělávací programy. Díky tomu se mohou tyto dalekohledy používané pro odbornou činnost stát výborným vzdělávacím prostředkem při různých akcích.

V druhé fázi dojde k částečné popř. úplné automatizaci, kdy bude systém méně závislý na pozorovateli, který by plnil spíše jen úlohu "kontrolora". Jedním z přínosů automatizace pořizování, vyhodnocování a zpracování dat ze synoptických dalekohledů bude možnost zachytit celý průběh erupce, zejména její počáteční fázi.

 

UKÁZKY POZOROVÁNÍ

Snímek pořízený 3. 4. 2014 v 11:09:12 UT ukazuje oblast NOAA 12021 ve fotosféře. V této oblasti byla o den později pozorována erupce o mohutnosti C6.2. Na snímku je dobře patrná granulace.
Snímek pořízený 3. 4. 2014 v 11:09:12 UT ukazuje oblast NOAA 12021 ve fotosféře. V této oblasti byla o den později pozorována erupce o mohutnosti C6.2. Na snímku je dobře patrná granulace.

 Snímek zachycuje aktivní oblast NOAA 12027 dne 7. 4. 2014 ve sluneční fotosféře.
Testování možnosti využití Barlowovy čočky při pozorování sluneční fotosféry. Snímek zachycuje aktivní oblast NOAA 12027 dne 7. 4. 2014 ve sluneční fotosféře, je složen ze dvou původních ( pořízené v časech 08:39:20 a 08:39:27 UT). Malé bílé útvary na snímku jsou artefakty způsobené jeho zpracováváním. Tato oblast se po celou dobu výskytu na viditelné straně disku výrazně nezměnila.

NOAA 12026 (vpravo) a 12028 (vlevo) ze dne 7. 4. 2014 v 07:24:33 UT. Na snímku můžete vidět chromosférické zjasnění mezi oběmi oblastmi.
NOAA 12026 (vpravo) a 12028 (vlevo) ze dne 7. 4. 2014 v 07:24:33 UT. Na snímku můžete vidět chromosférické zjasnění mezi oběmi oblastmi.

Vycházející oblast NOAA 12034 zachycena dne 12. 4. 2014 v 09:44:30 UT, po celou dobu výskytu na viditelné straně slunečního disku se v této oblasti vyskytovaly výrazné filamenty.
Vycházející oblast NOAA 12034 zachycena dne 12. 4. 2014 v 09:44:30 UT, po celou dobu výskytu na viditelné straně slunečního disku se v této oblasti vyskytovaly výrazné filamenty. Na snímku můžete také vidět vpravo filament, který byl pozorovatelný ještě 22. 4. 2014 na západním okraji disku.

Snímek aktivní oblasti NOAA 12038 pořízený v čáře H-alfa ze dne 23. 4. 2014 v 08:00:05 UT.
Snímek aktivní oblasti NOAA 12038 pořízený v čáře H-alfa ze dne 23. 4. 2014 v 08:00:05 UT. Od chvíle, kdy se oblast objevila na východním okraji (15. 4. 2014), výrazně měnila tvar, což se zřejmě projevilo i na její erupční aktivitě. 21. 4. 2014 se začala formovat vedoucí skvrna a v 20:02:00 UT dosáhla maxima erupce
o mohutnosti C5.1. 


Snímek oblasti NOAA 12045 pořízený dne 23. 4. 2014 v 07:53:28 UT, zachycuje filament a chromosférické zjasnění  tohoto jinak klidného regionu. 


Stejná aktivní oblast jako na předchozím snímku, zachycená o tři dny později (27. 4. 2014) tentokrát v čáře Ca II K  v 14:31:55 UT. Všimněte si vzniku malé sluneční skvrny vlevodole.

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - duben 2014

Oblast NOAA Pozorování
v čáře H-alfa
[počet dnů]
Pozorování
v čáře Ca II K
[počet dnů]
Pozorování
fotosféry
[počet dnů]
Erupce
12021 3   1  
12022 1   1  
12026 4   2  
12027 5   2  
12028 3   2  
12029 3   1  
12030 4   2  
12031 3   1  
12032 3   1  
12033 2   2  
12034 3   2  
12035 2   1  
12036 1   1  
12037     1  
12038 3   1  
12042 3 1 2  
12044 1 1 1  
12045 5 2 3  
12047 2 1 1  
12048 3 2 2  
12049 2 1 2  
12050 2 1 1  

Počet jasných dnů: 12
Počet napozorovaných oblastí: 22

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Rok 2019 - Slunce 281 dní beze skvrn!

08.01.20

V minulém článku (z 17. 12. 2019) jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).    

Rekord v počtu dní bez slunečních skvrn!

17.12.19

Už nyní (od 15.12.) byl překonán rekordní počet dní, kdy bylo Slunce "čisté" - bez jediné sluneční skvrny. Rekord kosmického věku platil donedávna pro rok 2008, kdy byl počet dní beze skvrn 268. Do konce roku nám ještě několik dní zbývá, proto s největší pravděpodobností není ještě toto číslo konečné. Jak to nakonec dopadne, budeme informovat po Novém roce.

Kosmické záření se blíží ke svému rekordu

25.10.19

Solarní minimum je tu a je hluboké. Počty slunečních skvrn naznačují, že je jedním z nejhlubších minim kosmického věku. Magnetické pole Slunce (a sluneční vítr) slábne a dovoluje vnikat dalšímu kosmickému záření do Sluneční soustavy.  Detektory neutronů na Geofyzikální observatoři Sodankyla v Oulu (Finsko) ukazují, že kosmické záření není daleko od svého rekordu.