Pozorování sluneční aktivity - říjen a listopad 2013

13.12.2013

Sluneční aktivita nabrala zejména na konci října a listopadu další dech a na Slunci bylo pozorováno větší množství erupcí v porovnání s předchozími měsíci. Co se týče počtu a velikosti slunečních skvrn na viditelném disku Slunce, byla nejbohatším obdobím poslední říjnová dekáda. Mezi nejzajímavější aktivní oblasti tohoto období patřila především oblast NOAA 11875, která se svou erupční aktivitou nejvíce projevila ve dnech 22. – 24. října.

Říjnová aktivita pak vyvrcholila největší erupcí v měsíci, která se odehrála v již zmíněné aktivní oblasti NOAA 11875, dne 29. 10. 2013 od 21:42:00 do 21:54:00 UT s maximem v 22:01:00 UT. Její mohutnost z pohledu emise rentgenového záření byla změřena na X2.3. Pro úplnost se nacházela v pozici N05 - W89. Jak je vidět ze souřadnic, odehrála se téměř na okraji disku. Výjimečně tak zařazujeme obrázek této erupce (snímek vlevo) pořízený sondou SDO v extrémní ultrafialové oblasti spektra (vlnová délka 13,1 nm). Důstojně tak ukončila erupční velmi aktivní poslední říjnový týden.

Hned první listopadový den se na východním okraji slunečního disku objevila aktivní oblast, která dostala označení NOAA 11890. Z ní se po dobu jejího defilé po viditelné polokouli Slunce vyvinula opravdu pěkná, komplexní aktivní oblast s velkým počtem jednotlivých skvrn a relativně vysokým počtem silnějších erupcí.

V druhé dekádě listopadu NOAA 11899 jedna mohutná sluneční skvrna viditelná bez problémů dokonce i pouhým okem. Tento sluneční „obr“ vyšel na disk dne 12. 11. 2013 a udělal radost všem pozorovatelům Slunce. Bohužel k naší smůle jsme měli v tomto období opravdu špatné počasí, také se tato oblast nedostala na seznam námi pozorovaných aktivních oblastí. Lepší představu o sluneční aktivity pak dává níže přiložená fotogalerie.

Pokud by vás zajímal přehled výběru mohutnější erupcí (větších než C0.5) za měsíc říjen a listopad, můžete se podívat na námi zpracovaný stručný přehled.

Co se týče na hvězdárny, tak významnou změnou v pozorování projevů sluneční aktivity bylo operační zprovoznění testovaného systému pro pozorování sluneční fotosféry v rámci projektu Se Sluncem společně. Po řadě testů a zkoušek se zdá, že zvolené technické řešení bude schůdné a snímky použitelné. Dva snímky přinášíme v obrazové příloze. Ještě budeme testovat využití dodatečného optického systému za helioskopickým okulárem (snímek vpravo).

Díky tomu jsme dokončili základní sestavu dalekohledů určených pro monitorování a snímkování projevů sluneční aktivity ve třech optických oblastech: (1) integrální (viditelném) světle, (2) ve vodíkové čáře H-alfa (656,3 nm) a (3) v K čáře vápníku (393 nm). To nám dává možnosti, studovat vlastnosti (zejména fotometrické a morfologické) slunečních erupcí, aktivních protuberancí a další jevů. První ukázky těchto komplexních pozorování jsou uvedeny v obrazové příloze. Bohužel pozorovací podmínky nebyly ideální, čemuž odpovídá také kvalita zveřejněných snímků.

Měsíc listopad byl zajímavý také z hlediska vzdělávání a popularizace, jelikož jsme společně s naším partnerem Krajskou hvězdárnou v Žilině v rámci stejného projektu přeshraniční spolupráce pořádali 1. česko-slovenské setkání pozorovatelů Slunce. Díky řadě okolností nebylo navštíveno tak, jak jsme předpokládali, jelikož řada potenciálních účastníků měli už naplánovaný jiný program včetně zahraničních cest. Tak snad se na druhém setkání sejdeme ve větším počtu. I tak však bylo setkání z hlediska přednášejících na velmi vysoké úrovni a z mnoha hlediska velmi přínosné. Více o akci, včetně malé fotogalerie, najdete na webových stránkách věnovaných pozorování Slunce a přeshraničním aktivitám v této oblasti www.pozorovanislunce.eu.

Přichází zimní období s již tradičně špatným počasím, které pozorování Slunce příliš nepřeje. Proto další přehled sluneční aktivity zveřejníme až v jarních měsících.

UKÁZKY POZOROVÁNÍ

Při lepší pozorovacích podmínách je možné na snímcích v čáře vápníku CaK (393 nm) rozpoznat i detailní struktury. Snímek aktivní oblasti NOAA11857 ze dne 8. 10. 2013 v 13:47:46 UT.
 
Aktivní oblast NOAA11861 vykazovala velmi pěkné detaily chormosférických flokulí (jasná místa okolo slunečních skvrn). Snímek ze dne 13. 10. 2013 (09:32:32 UT).
 
Aktivní oblast NOAA 11875 ze dne 22. 10. 2013 na kombinovaném snímku ze tří spektrálních oblastí. První snímek byl pořízen ve viditelném světle (v pásu kolem 540 nm), prostední snímek ve vodíkové čáře H-alfa a poslední snímek v čáře vápníku. Autorkou složeného snímku: Martina Exnerová.
 
Složený snímek dokumentující vývoj aktivní oblasti NOAA11855 v chromosféře. První snímek byl pořízen 1. 10. 2013 (10:11:42 UT), druhý 2. 10. 2013 (08:38:16 UT), třetí 3. 10. 2013 (08:28:47 UT) a konečně poslední 4. 10. 2013 (08:50:30 UT). Pokud si chcete prohlédnout jednotlivé snímky samostatně, máte možnost proklikem na níže uvedené náhledové obrázky. Autorkou složeného snímku: Martina Exnerová.
 
 
Aktivní oblasti NOAA11855 v chromosféře. Stejné snímky jako na výše zveřejněném složeném snímku. Proklikem je možné si prohlédnout každý obrázek samostatně ve větším zvětšení.
 
Dne 20. 10. 2013 v 11:21:09 UT jsme pozorovali aktivní filament v oblast NOAA11873, avšak pozorovací podmínky nebyly dobré.
 
Měsíce říjen a listopad byly na pěkné protuberance a kvalitní pozorovací podmínky poněkud skoupější, a tak alespoň jeden snímek ze dne 4. 10. 2013 z 11:02:40 UT. Protuberance se nacházel nad jihovýchodním okrajem.
 
Zprovozněný systém pro pozorování aktivních oblastí ve fotosféře se ukázal jako funkční. Zde jsou dvě aktivní oblasti NOAA11877 a NOAA11879 zde dne 22. 10. 2013 (08:19:44 UT).
 
Aktivní oblast NOAA11882 ve fotosféře zde dne 31. 10. 2011 (10:19:11 UT).
 
Jediná ukázka pozorování v listopadu (8. 11. 2013), aktivní oblast NOAA11890 ve 12:12:07 UT.
 

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - říjen 2013

Oblast NOAA Pozorování
v čáře H-alfa
[počet dnů]
Pozorování
v čáře Ca II K
[počet dnů]
Pozorování
fotosféry
[počet dnů]
Erupce
11850 1 1    
11854 2 2    
11855 4 4    
11856 5 4    
11857 6 3    
11858 2 2    
11859 1 1    
11860 2 1    
11861 5 4    
11862 1      
11863 2 2    
11864 3 1    
11865 3 1    
11867 1 1    
11868 1 1    
11869 2 1    
11871 1      
11872 4 3    
11873 5 2    
11874 4 1    
11875 6 3 2  
11877 5 2 3  
11879 5 1 2  
11880 1      
11882 3 3 1  
11884 3 3 1  
11885 2 3 1  
11886 2 2 1  
11887 3 2 1  

Počet pozorovacích dnů (říjen): 18
Počet napozorovaných oblastí (říjen): 29

 

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - listopad 2013

OBLAST NOAA Pozorování
v čáře H-alfa
[počet dnů]
Pozorování
v čáře Ca II K
[počet dnů]
Pozování
fotosféry
[počet dnů]
Erupce
11882 1 1    
11884 1 1 1  
11885   1    
11886 1 1    
11887 2 1    
11888 1 1    
11889   1    

11890

1

1

 

C1.1, C7.5

11891 1 1 1  
11892   1    
11893 1 1    
11897 1     C3.0

 

Počet pozorovacích dnů (listopad): 2
Počet napozorovaných oblastí (listopad): 12

 

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Rok 2019 - Slunce 281 dní beze skvrn!

08.01.20

V minulém článku (z 17. 12. 2019) jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).    

Rekord v počtu dní bez slunečních skvrn!

17.12.19

Už nyní (od 15.12.) byl překonán rekordní počet dní, kdy bylo Slunce "čisté" - bez jediné sluneční skvrny. Rekord kosmického věku platil donedávna pro rok 2008, kdy byl počet dní beze skvrn 268. Do konce roku nám ještě několik dní zbývá, proto s největší pravděpodobností není ještě toto číslo konečné. Jak to nakonec dopadne, budeme informovat po Novém roce.

Kosmické záření se blíží ke svému rekordu

25.10.19

Solarní minimum je tu a je hluboké. Počty slunečních skvrn naznačují, že je jedním z nejhlubších minim kosmického věku. Magnetické pole Slunce (a sluneční vítr) slábne a dovoluje vnikat dalšímu kosmickému záření do Sluneční soustavy.  Detektory neutronů na Geofyzikální observatoři Sodankyla v Oulu (Finsko) ukazují, že kosmické záření není daleko od svého rekordu.