Odpoutaný filament

10.10.2013

 

 

   

   

 

Snímek filamentu pořízený 28. září pomocí chromosférického dalekohledu na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

 

Přestože sluneční aktivita na přelomu září a října 2013 byla poměrně nízká, nedá se rozhodně mluvit o tom, že by se na Slunci nedělo nic zajímavého.

Během několika dní na konci září monitorovali pozorovatelé z celého světa i kosmické družice mohutný filament, který se rozkládal téměř přes čtvrtinu slunečního disku. Nám se jej podařilo fotografovat několikrát, naposledy 28. září krátce po 11 hodině SELČ. O den později 29. září v 21:45 UT (23:45 SELČ) totiž došlo k náhlému uvolnění tohoto filamentu a jeho odvržení do kosmického prostoru.

Situaci zachytila kosmická sluneční observatoř SDO v oboru ultrafialového záření.  V inkriminovaných okamžicích, které byly vzhledem k nočním hodinám od nás nepozorovatelné, zachytila jev na mnoha snímcích, ze kterých byly vytvořeny tyto videosekvence. Zachycují tmavý filament, jak se odpoutává (dochází k rozevření silokřivek magnetického pole) a dosud pevně ukotvená chladná hmota se prodírá sluneční atmosférou pryč. Část plynu však podél nově uspořádaných silokřivek sestupuje vysokou rychlostí zpět k povrchu, kde se v hustějších vrstvách zabrzdí, zahřeje a uvolněnou energii vyzáří, což se projeví zjasněními podél původní polohy filamentu. Následně se nově vytvořené magnetické silotrubice opět rozzáří v ultrafialovém záření.  

 

 

 

 

Přehledový snímek Slunce z kosmické observatoře SDO. Jedná se o kompozitní záběr v několika kanálech EUV záření. Animace - spaceweather.com.

 

 

Detailní snímek odpoutávajícího se filamentu z kosmické observatoře SDO. Jedná se o kompozitní záběr v několika kanálech EUV záření. Animace - spaceweather.com.

 

 

CME na snímku z kosmické observatože SOHO. Animace - spaceweather.com.

 

Kosmická Sluneční observatoř SOHO na záběrech svého koronografu následně zachytila šíření oblaku plynu, který býval filamentem. Jedná se o takzvanou CME (Coronal Mass Ejection), což je oblak plazmatu doprovázený poruchou magnetického pole, který se vysokou rychlostí šíří do Sluneční soustavy. V tomto případě byla rychlost odhadnuta na asi 900 km/s. Magnetický oblak sice nemířil přímo k Zemi, ale předpokládalo se, že porucha, kterou vyvolal v meziplanetárním magnetickém poli, se nakonec přeci jen na Zemi projeví.

Magnetická bouře třídy G2 zasáhla Zemi 2. října 2013 a projevila se především na západní polokouli, kdy bylo možné pozorovat polární záře i v neobvykle nízkých magnetických deklinacích.

 

Zdroj: spaceweather.com, 30.9.2013 a 1.10.2013
 

« zpět

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Slunce v dalekohledu i na webu

04.11.20

Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků Hvězdárny Valašské Meziříčí, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.

Očekáváný sluneční cyklus 25 již začal!

18.09.20

Sluneční cyklus 25 je oficiálně v činnosti. NASA a NOAA to oznámily v úterý 15. 9. 2020 během mediální telekonference. Podle mezinárodního panelu expertů konec slunečního cyklu 24 nastal v prosinci 2019, kdy počet skvrn dosáhl svého minima.

Nepřehlédnutelná skvrna na slunečním disku

15.06.20

Na východním okraji slunečního kotouče se 3. 6. 2020 vynořila letos zatím největší skvrna. Tato skvrna opět patří již k novému cyklu sluneční aktivity - cyklu číslo 25.