Odborné články

Sluneční skvrny

 

Sluneční skvrny jsou jedním z nejznámějších projevů sluneční aktivity, jejichž výstkyt na Slunci se periodicky mění v rytmu zhruba jedenáctiletých cyklů sluneční aktivity. O tom, že sluneční skvrny jsou velmi zajímavým a pozoruhodným objektem astrofyzikálního výzkumu svědčí i pozornost, která je dnes těmto jevům celosvětově věnována.

Jedním z předních českých odborníkům na tuto problematiku je Dr. Michal Sobotka, vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově, aktuálně také vedoucí slunečního dodělení, autor tohoto odborného článku.

Plazma ve sluneční atmosféře

 

Přehledový článek předního popularizátora fyziky, astrofyziky i astronomie, odborníka na plazma, prof. Petra Kulhánka o plazmatu ve sluneční atmosféře.

Ve své původním článku odpovídá na otázky: Co je to plazma a jak se mění charakteristiky tohoto skupenství hmoty v tělese Slunce od jeho nitra po horní vrstvy atmosféry? Jak se pohybují nabité částice podél magnetických siločar? Co víme o magnetické rekonexi?

Elektrická pole v erupcích a protuberancích

 

Elektrické pole patří k těm fyzikálním projevům hmoty, o jejichž přítomnosti a důležitosti v astrofyzikální plazmě nejsou žádné pochybnosti. Přesto, že vliv elektrických polí na emitované elektromagnetické záření je teoreticky podložen a v laboratorních podmínkách dostatečně ověřen, nedaří se zatím veličiny elektrického pole ve sluneční plazmě spolehlivě, prokazatelně a opakovaně měřit. Článek uvádí přehled problematiky projevů a možností detekce elektrických polí v plazmě slunečních erupcí a protuberancí. Jsou též uvedeny vlastní zkušenosti při pozorování na elektrografu, který byl instalován na velkém koronografu observatoře Sacramento Peak.

K základům kosmického počasí – magnetické rekonexi

 

Dvě sondy NASA poskytují zatím nejkomplexnější pohled na zatím ne zcela pochopené procesy, které jsou základem všech slunečních erupcí: magnetickou rekonexi. K magnetické rekonexi dochází ve chvíli, kdy se magnetické siločáry setkají, dojde k jejich přepojení a jejich následné rekonfiguraci do nových struktur, při současném uvolnění velkého množství magnetické energie v podobě tepla. Tento proces je základem mohutných slunečních explozí, jako jsou sluneční erupce a ejekce koronální hmoty, které jsou zdrojem energetického záření i nabitých částic šířících se do Sluneční soustavy.

Pozorování aktivní protuberance dne 17. června 2013

 

Jedním ze zajímavých a mnohdy i vizuálně atraktivním projevu sluneční aktivity jsou protuberance. Jedná se o oblaka relativně chladné (kolem 10 000 K) převážně vodíkové plazmy v prostředí horké (řádově 1 000 000 K) koróny. Při rutinním pozorování Slunce se nám podařilo 17. června 2013 v ranních hodinách pozorovat eruptivní fázi velké protuberance. Jedná se o stejný útvar, který byl pozorován kolegy z úpické hvězdárny.

Družice SDO pozorovala velké sluneční tornádo

 

Zajímavé pozorování sluneční družice Solar Dynamics Observatory se zaměřilo na rotační struktury v protuberancích a koronálních dutinách, které protuberance často obklopují.

Jedná se o unikátní pozorování, které ukazuje nejen časový vývoj jevu, ale také jeho detailnější morfologii.

předchozí12 

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Částečné zatmění Slunce

12.10.22

Částečné zatmění Slunce nastane 25. října 2022 Začátek astronomického úkazu (první kontakt) v 11:14:58 SELČ Hvězdárna bude pro veřejnost otevřena od 11:00 do 14:00 hodiny. 

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?