Kosmické počasí

Pod pojmem kosmické počasí chápeme celou škálu jevů, které ovlivňují situaci v meziplanetárním okolí naší planety. Jedná se tedy především o parametry slunečního větru a oblaků částic pocházejících ze Slunce. Jak známo, koróna prakticky spojitě přechází do meziplanetárního prostoru. Ve skutečnosti však žádné hranice přechodu neexistují. Horká a velmi řídká plazma (sluneční vítr - neustálý proud protonů, elektronů, částic alfa a těžších jader) se neustále rozpíná do meziplanetárního prostoru.

Parametry slunečního větru (tedy především rychlost a hustotu částic) měříme pomocí přístrojů na palubách družic a sond v okolí Země. Součástí kosmického počasí je však také různé záření, jehož intenzita se díky projevům sluneční aktivity v čase výrazně mění. Mezi ostře sledované vlnové délky patří oblasti rentgenového záření, kde se projevují známé sluneční erupce.

Na této stránce najdete aktuální informace o parametrech slunečního větru (toků části, jejich hustotě), ale také intenzity rentgenového záření.

RYCHLÉ ODKAZY

X-záření 1minutové

Elektrony 5minutové

Protony 5minutové

Parametry slunečního větru

PRO OBNOVENÍ ZOBRAZENÝCH DAT AKTUALIZUJTE STRÁNKU!

 

Toky rentgenového záření

Průměrné 1minutové hodnoty toků

ONLINE MONITORING na zdrojové stránce.

Graf detekovaného rentgenového záření přístroji na družicích GOES - 1minutové toky. Toky jsou detekovány ve dvou pásech 0,1-0,8 nm (1,0-8,0 A) a 0,05-0,4 nm (0,5-4,0 A).

Během jara nebo podzimu se družice GOES mohou dostávat do stínu Země nebo Měsíce, kdy nelze provádět měření. Tyto výpadky trvají od několika minut po zhruba hodinu. Pokud je družice ve stínu, zobrazovaná křivka je v grafu přerušena.

Jak vědci klasifikují sluneční erupce podle intenzity rentgenového záření?

Zpět na Rychlé odkazy

5minutové toky elektronů

ONLINE MONITORING na zdrojové stránce.

Graf obsahuje 5minutové průměry integrovaného toku elektronů (elektron/cm2s-1sr-1) s energiemi většími nebo rovnými 0,8 MeV a většími nebo rovnými 2 MeV z družice GOES-13 (W75). Družice neposkytuje kvalitní data v průběhu význačných protonových jevů, kdy je senzor kontaminován emisí samotné družice. Zvýšení toku elektronů v delším období je spojeno s hlubokými dielektrickými nábojovými anomáliemi. Tyto jevy jsou spojeny s vysoce energetickými elektrony generovanými vysokorychlostními proudy slunečního větru, které se vyskytují převážně v blízkosti slunečního minima.

Poledne a půlnoc místního času pro družice jsou označeny písmeny N (noon) a M (midnight).

Zpět na Rychlé odkazy

5minutové toky protonů

ONLINE MONITORING na zdrojové stránce.

Průměry integrovaného protonového toku (protony/cm2s-1sr-1 = 1 pfu (Particle Flux Unit)) jsou měřeny pomocí přístrojů na palubách družic GOES. Jsou měřeny toky v oblastech od energií >=10, >=50 a >=100 MeV.

Protonový jev (proton event) je definován jako jev, jehož začátek je v prvním intervalu ze tří následujících měřených intervalů v oblasti energií >=10, v nichž tok byl vyšší nebo roven 10 pfu a končí posledním intervalem, kde je tok roven nebo vyšší 10 pfu.

Zpět na Rychlé odkazy

Parametry slunečního větru - 6hodinový graf ACE

Parametry slunenčího větru v posledních 6 hodinách z ACE

ONLINE MONITORING na zdrojové stránce.

Graf parametrů slunečního větru a meziplanetárního prostoru v místě družice ACE (Advanced Composition Explorer).

Popis zobrazovaných veličin (v pořadí jak jsou na grafu):
  • Bz - „Z“ komponenta magnetického pole v systému souřadnic GSM (červená křivka)
  • Bt - Btheta (pro souřadnice GSM zeměpisná šířka) - úhel ve stupních s 0 v Bx/By rovině a + směrem k Bz (od -90°do + 90°)
  • Úhel „Phí“  (pro souřadnice GSM zeměpisná délka) – úhel ve stupních mezi 0 v Bx a + směrem By (od 0°do 360°)
  • Hustota – částic na cm3
  • Rychlost – v km/s
  • Teplota – v K (kelvinech)
Základní informace k sondě ACE a vybraným přístrojům.                                    Zpět na Rychlé odkazy

 

Připravované akce

Přednáška "Zpráva o zatmění Slunce 21. srpna"
16. 10. 2017, 19:00 hodin, Zlín

 


Vyhledávání

 

Novinky a aktuality

Odešel dlouholetý pozorovatel Slunce

16.02.22

Dne 11. února 2022 nás navždy opustil ve věku 73 let náš kamarád a kolega pan František Zloch, dlouholetý aktivní pozorovatel projevů sluneční aktivity na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a popularizátor nejen astronomie.

Jaký je sluneční cyklus č. 25?

10.02.22

Již dva roky (od prosince 2019) je v činnosti sluneční cyklus s pořadovým číslem 25. Jak to vypadá po srovnání lednových údajů s počty slunečních skvrn a co nás může čekat v budoucnu?

Slunce v dalekohledu i na webu

04.11.20

Po dlouhém půstu se mohou astronomové opět zaměřit na pozorování Slunce. Bezmála tři roky trvalo období slunečního minima, v němž projevů aktivity na naší mateřské hvězdě výrazně ubylo. To se nyní začíná měnit, i ke spokojenosti pracovníků Hvězdárny Valašské Meziříčí, kteří se pozorováním Slunce dlouhodobě zabývají.